57 – STÉKÁNÍ JE GESTO
Úvodní slovo pronese: Ladislav Paur ředitel Galerie XXL a Martin Dostál kurátor výstavy
Výstavu pořádá: GALERIE XXL
Hlavní partner GALERIE XXL: SDRUŽENÍ GALERIE XXL
Partneři: ŮSTECKÝ KRAJ, MĚSTO LOUNY, VAKUTEX s.r.o. , NIELSEN s.r.o., HET a.s.
Mediální partneři: ČESKÝ ROZHLAS SEVER, RÁDIO BLANÍK, MF DNES
Záměrem výstavy je představit aktuální tvorbu dvou mladých autorů.
Evžen ŠIMERA
narozen 16.4.1980
nyní žije a pracuje v Praze
STUDIUM
2000-2006 Akademie Výtvarných Umění v Praze, MgA.
2010-2013 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, PhD.
PUBLIKACE
2010 Věci, o kterých s nikým nemluvím, Galerie hlavního města Prahy
2009 Důležitá Náhoda, Galerie kritiků
2009 Po Sametu, Gelerie hlavního města Prahy
2006 AUTOBIOGRAPHIES, Tranzit&Secession
OCENĚNÍ
2009 Cena kritiků pro mladou malbu, Galerie kritiků, česká sekce ICA
Více informací: https://www.galeriexxl.cz/autori/evzen-simera.php
Martin KRAJC
narozen 30.4. 1984
nyní žije a pracuje v Praze
STUDIUM
1999 – 2003 SUPŠ Žižkov Praha, ateliér
2003-2009 Akademie výtvarných umění v Praze, ateliér malby Michaela
STÁŽE
2007 ateliér malby Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy, AVU
2007-2008 Facultad de Bellas Artes Universidad Complutense de Madrid, Španělsko
OCENĚNÍ
2007 vítěz výtvarné soutěže Seat Arte Emocion
2009 vítěz malířské soutěže Arskontakt
člen malířské skupiny Obr.
Více informací: https://www.galeriexxl.cz/autori/martin-krajc.php
Stékání je gesto
Martin Krajc – Evžen Šimera v Lounech, Galerie XXL
Martin Dostál – kurátor výstavy napsal:
Je jedním z neodpáratelných rysů umění, že jeho protagonisté, aktivní i pasivní, se zabývají jeho smyslem a postavením ve společnosti. Děje se tak v různých intencích, pemýšlení o umění a jeho směřování či vlivu prosakují svým způsobem z každého díla, ať si to jeho tvůrce připouští nebo ne. V samotném umění totiž probíhají neustálé stylové, formální a obsahové posuny, v řadě případů dochází ke střetávání koncepcí, někdy velmi ostrých a vylučujících. S uměním je spojená estetika, ale také koncepční myšlení, vstupují do něj ideové a existenční zájmy, je limitováno schopnostmi a talentem tvůrců i jeho konzumentů, a také vstřícností bezprostředního okolí a situací ve společnosti.
Pro mě z této obecné charakteristiky vyplývá jedna otázka, kterou si kladu právě nad výstavou mladých umělců Martina Krajce a Evžena Šimery. Tou je tázání, zda je lepší hledat v umění shody nebo rozdíly, či lépe, kdy je silnější a správnější preferovat střety a kdy soulad. Na první pohled by totiž mohl člověk říct, že malířské opusy obou protagonistů výstavy jsou zřetelně postavené na vyhrocení jejich individuálních strategií. Evžen Šimera (narozen 16. 4. 1980 v Praze) přistupuje k umění z pozice koncepční a konceptuální, obraz je pro něj záznamem promyšlené akce, je výsledkem procesu, kde sice hraje svoji roli zásadním způsobem náhoda, ale ta je dokonale připravená. Martin Krajc (narozen rovněž v Praze 30. dubna 1984) naproti tomu tvoří obrazy plné gestického expresivního projevu, jejichž smyslem je impresivně zachycovat děje, příběhy a prostory, které jsou volené pro svoji vizuální atraktivitu. Krajcovo malování se napájí subjektivní malířskou zručností, která se opírá o tradici tohoto typu umělecké tvorby dejme tomu od baroka. Evžen Šimera pak v této kontradikci vystupuje neosobně, pouští kapky různé hustoty a v různých rozměrových intervalech po ploše plátna a očekává se zaujetím a jistým předpokladem výsledek. Je vlastně vynálezcem, a i když má tento způsob umělecké práce také své jisté předobrazy, je jeho projev možná paradoxně, ale výsostně individuální. Proč by tedy měli spolu tito dva vystavovat?
Třeba jen kvůli tomu, že může být navýsost příjemné v určitém okamžiku hledat shody v jejich uměleckých projevech. A dojít k tím kupodivu k obecnějšímu závěru, který bych si jinak asi neuvědomil. Například k tomu, že v recentní chvíli českého společenského vývoje s jeho rozviklaným vztahem k existenci umělecké tvorby je nutné spíše se semknout a nechat alespoň po určitou dobu působit souladnost a kontrastnost rozdílného. Zkrátka připustit si jiné možnosti pohledu, posunout metodologii a obrátit otázku. Vždyť proč by spolu neměli vystavovat, jsou-li navíc přátelé? A uvažuji o malířském gestu. A připouštím si, že v tomto ohledu jsou Krajc a Šimera vlastně spojeni pupeční šňůrou. Neboť u obou je samozřejmost malířského gesta, protože i Šimerovo stékání je gestického původu. Je navýsost fyzické, a nemyslím tím jen sklon či pohyb plátna při Evženově „malování“. Šimerova práce má svůj mentální základ v americkém abstraktním expresionismu, v technice drippingu, který v Pollockově podání je revoluční a osobitý. A také v expresivnosti řady jiných malířů, pro něž stékání barvy po tahu štětcem je ponecháno jako náhodná součást procesu jejich práce. Toho gesta, které tak uhrančivě vábí Martina Krajce. Protože pro něho má malování vždy dvojí důvod a dvojí slast. Tím prvním či prvou je samotný příběh, ten, který vypráví námět obrazu a pak ten, druhý příběh, druhá libost, jejíž stopy tak fyzicky cítíme při pohledu na pomalovaná plátna. Evžen se brání vyprávět příběh, není pro něj důležitý, ale vždyť celá jeho práce je příběhem, je záznamem dění, ať již ho vytváří kapka, barva vznášející se v beztížném prostoru nebo je hybatelem přírodní element větru. U obou se obrazy dějí, a Martin Krajc se při tom dotýká impresí i abstrakce a líbivosti vizuálního šálení a modernismu, neboť jeho interiéry stopují miesovskou elegantní střídmost. A Evžen Šimera se dotýká impresí a abstrakce a líbivosti vizuálního šálení a modernismu, neboť jeho stékavé rastrové práce mají vibrující elegantní střídmost.
Otevírací doba
Po až Pá : 11 až 17 hodin
Mimo otvírací dobu po telefonické domluvě na tel +420 775 706 023 Tel.: +420 415 655 813
Další informace o programu galerie a kontakt pro novináře:
GALERIE XXL Říční 756 440 01 Louny
zástupce galerie – Ladislav Paur , ředitel, tel: 775 706 023
e-mail: ladislav@galeriexxl.cz
www.galeriexxl.cz
