14 KONTEXTUAL – únor 2006
KONTEXTUAL
dvojitý salchov
TOTH Štefan a PEŠEK Vladimír studenti AVU Praha 14.2.2006 – 9.3.2006 Dvojitý salchov Galerie XXL, Louny, 10. 2. – 10. 3. 2006 Přímým podnětem k instalaci skupiny Kontextual ( založené koncem loňského roku studenty Intermediálního ateliéru AVU Štefanem Tothem a Vladimírem Peškem)se stal výstavní prostor galerie a její „paměť místa“. Genius loci předešlé výstavy, akumulovaná duchovní energie, kterou lze vyvolat tím, že vstoupíme do její, cituji: „ aury“. Formou prezentace nového uměleckého díla vytvářející vizuální kontinuum V tomto případě Kontextual reaguje na výstavu obrazů Jiřího Davida s cyklu Při vědomí, která byla prezentována v této galerii v lednu tohoto roku. To, co objektivně přetrvává z minulé výstavy jsou formáty jednotlivých Davidových obrazů a jejich individuální místo. Objektivizace formátu zmizelých pláten je vytvářena pomocí matného akrylátového laku na původních místech zdí galerie, které lze spatřit jen z určitého úhlu pohledu. Způsob takovéto materializace a prezentace vyvolává účinek optického mizení a zjevování se v prostoru. Jde o obrazový klam. Samotné tyto „obrazy“, spíše vizuální znaky, odkazují k paměťovým pochodům vnitřních smyslů diváka. Tedy nejenom k samotné paměti, ale i rekonstruované fantazii a nejrůznějším asociacím za pomocí dalších funkcí lidského vědomí jako je cit a intuice. Tyto pochody však nejsou přímo vyvolávané, jen znakově zastoupeny metrickým rozměrem. Slovy autorů: „Jakkoliv by bylo pro Kontextual lákavé pojmout nový výstavní projekt jako vyprázdněný dokument, shledáváme nezbytným propojit tuto výstavu s výstavou předcházející alespoň metrickým rozměrem, čili formátem obrazu, chápaným jako pole pro umění, jež může kumulovat právě onu Kontextualem hledanou energii výtvarného projevu“. Vnitřní rozměr původních děl je tedy imitován lakem na zdi jako vnější metrická dimenze v ploše. Stejné rozměry původních formátů jsou vytvořeny na podlaze pomocí nasýpaného cementu v podobě pásů vymezující jejich obvody. Tato obrazová alternativa již neodkazuje k časové dimenzi vyvolávající paměť předešlé události jako v případě lakových obrazů na zdi, ale k dimenzi prostorové jako fyzické přítomnosti diváka v daném okamžiku na daném místě. Rozšlapané stopy diváků od cementového materiálu na podlaze, jež jsou předpokladem a autorským záměrem, ke kterému by mělo v průběhu výstavy dojít, budou otisky této fyzické přítomnosti. V jistém slova smyslu i obrazové symboly mentálních a fyzických pochodů celé události. Kontext výstavy je vymezen výstavou Jiřího Davida, konceptem výstavy Kontextualu, prostorem Galerie XXL, přítomností diváků a vlastním průběhem výstavy, kterou lze pojímat jako zvl. výstavní happening. Tato idea, objektivizovaná a prezentována Kontextualem v prostorách Galerie XXL je přímým vyjádřením toho, oč Kontextualu jde. A tím je existence uměleckého díla, která není pojímána autonomně jako svébytná forma, ale jejíž struktura je přímo propojena s místem, časem a recipientem, který dílo vnímá vždy jako možnost přítomnosti. Jako limitu možností, jejichž hranice jsou postupným status quo. Tedy bez hranic. Miroslav Pesch
